Slávička mnohotvárná. Tento přemnožený drobný mlž začal ohrožovat provoz malé vodní elektrárny na Nových Mlýnech. Miniaturní larva tohoto invazivního živočicha se totiž po proudu vody dostane prakticky kamkoliv, mimo jiné i do technologických zařízení uvnitř přehradních hrází, hydraulicky ovládaných jezů nebo vodních elektráren. Poté, co dospěje, vytvoří pevnou schránku a přichytí se bysovými vlákny k pevnému podkladu, je slávička schopná ucpat a vyřadit z provozu i větší technologické celky. A právě to hrozí MVE Nové Mlýny.
NOVÉ MLÝNY: Slávička mnohotvárná patří k nejagresivněji se šířícím druhům invazních organismů. Mohutný nárůst nepůvodního druhu potvrdili výzkumníci na konci 90. let například na Chomoutovském jezeře, v Troubkách nebo Tovačově, později také kolem Hulína, Otrokovic nebo Kvasic. Všechny tyto lokality byly propojeny během povodní v roce 1997. Kolonie slávičky mnohotvárné tvoří až 40.000 jedinců na metru čtverečním.
Slávička se do ČR dostala z Německa lodní dopravou a přenáší ji i vodní ptactvo. Nachází se zejména v povodí Moravy a Labe. V povodí Moravy působí největší škody na novomlýnských nádržích. Tam ji sice vodohospodáři registrují teprve od předloňského roku, ale už loni kvůli ní museli vyměnit část zařízení tamní vodní elektrárny. Nyní hrozí, že se do MVE Nové Mlýny bude muset investovat cca 6 milionů korun na změnu technologie chlazení.
„Slávička se na Nových Mlýnech rozmnožila tak, že ve vodní elektrárně hrozilo ucpání potrubí. Zbytky schránek se objevily také v ložiscích, která jsou chlazena vodou,“ vysvětluje generální ředitel PM Jan Hodovský. Z tohoto důvodu je plánována změna technologie mazání a chlazení ložisek. O této investici ještě není rozhodnuto definitivně. Vodohospodáři z PM prozatím technologická zařízení častěji kontrolují, na místě odběru chladící vody instalovali speciální měděná sítka, která by snad měla slávičku odpuzovat. Jak budou účinná, ukážou příští měsíce. Povodí Moravy dokonce připravuje užší spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, která se slávičkou mnohotvárnou zabývá v bakalářských a diplomových pracích.
Na poplach bijí i zoologové. Slávička se živí filtrací zooplanktonu a fytoplanktonu a funguje tak jako dokonalá čistička vody, zároveň ale nadměrnou filtrací narušuje ekosystém vod, kdy zde zooplankton jako důležitá složka chybí. Kvůli tomu dochází k podstatným změnám původních rostlinných a živočišných společenstev. O poznání čistější voda ale znamená velký úbytek planktonu. Ten hraje podstatnou roli v potravním řetězci dalších živočichů. „Dochází k nabourání potravního řetězce, ryby a ostatní vodní živočichové mají v konečném důsledku málo potravy,“ dodává Hodovský.
Trojúhelníkovitá lasturka velikosti nehtu s barevnou zebrovitou kresbou se v novém prostředí nekontrolovatelně šíří. K životu na dně potřebuje slávička pevný substrát, na který se přichytí. K tomu využívá také velké mlže – velevruby a škeble. Omezuje jejich pohyb na dně a často zatěžuje jejich lastury natolik, že hynou.
Likvidace slávičky je velmi pracná, protože se uchycuje v malých a často nedostupných prostorách. „Nemá v přírodě vážnějšího predátora a dobře se rozmnožuje. Sežrat jí zvládnou větší kapři, ale určitě to není hlavní složka jejich potravy, takže kapr problém slávička určitě neřeší,“ uzavřel Hodovský.