Pach a chuť jsou organoleptické vlastnosti vody, které mohou nepříznivě ovlivnit hodnocení jakosti vody, proto je jejich stanovení nedílnou součástí základního rozboru pitné vody. U vod povrchových se pach stanovuje přímo na místě. Čistá voda nevyvolává ani pachový, ani chuťový vjem.
Zdrojem pachu a chuti mohou být četné organické i anorganické látky původu jak přírodního (biologické odpady), tak i antropogenního (odpady). Mezi hlavní anorganické látky s chuťovým účinkem ve vzorku vody patří sloučeniny železa a manganu, hořčík, zinek, měď, chloridy, hydrogenuhličitany, volný oxid uhličitý aj. Chuťové vlastnosti jednotlivých složek závisí jak na jejich koncentraci, tak na vzájemné kombinaci složek přítomných ve vodě. Výrazný vliv na chuť má hodnota pH, nejvhodnější je pH = 6 až 7. Stanovení pachu a chuti patří mezi subjektivní stanovení, a proto je závislé na vnímavosti hodnotitele.
Důležité – Hodnotit lze pouze vzorky vody zdravotně a hygienicky nezávadné!
Stanovení pachu pitné vody (postup podle starší normy ČSN 83 0520)
Stanovení pachu se určuje smyslovými zkouškami při teplotách 20 a 60 °C. K hodnocení se používá šestimístná stupnice. Slovní vyjádření druhu a stupně pachu je uvedeno níže:
- Druh pachu zemitý, stupeň pachu 0 - žádný
- Druh pachu fekální, stupeň pachu 1 - velmi slabý
- Druh pachu hnilobný, stupeň pachu 2 - slabý
- Druh pachu plísňový, stupeň pachu 3 - znatelný
- Druh pachu rašelinový, stupeň pachu 4 - zřetelný
- Druh pachu po jednotlivých chemikáliích, stupeň pachu 5 - velmi silný
• Použití
Metoda je vhodná pro pitné a povrchové vody.
• Přístroje a pomůcky
- vzorkovnice z bezbarvého skla se zabroušenou zátkou
- Erlenmayerova baňka se širokým hrdlem
• Vzorkování
Vzorky se nesmějí konzervovat, analýzu je nutno provést co nejdříve, nejpozději do 12 hodin po odběru. Některé pachy je možno zjistit pouze ihned po odběru.
• Postup
Do 500ml Erlenmayerovy baňky se zábrusem se odměří 250 ml vzorku vody vytemperované na teplotu 20 °C. Baňka se uzavře a obsah se několikrát protřepe. Po otevření baňky se ihned čichem zjišťuje přítomnost a druh pachotvorných látek. Další Erlenmayerova baňka se vzorkem se vytemperuje na teplotu 60 °C a provede se stanovení pachu stejným způsobem.
• Vyjadřování výsledků
Druh pachu se hodnotí slovním popisem. Stupeň pachu při teplotě 20 a 60 °C se hodnotí v šesti stupních, podle popisu výše.
Stanovení chuti pitné vody (postup podle starší normy ČSN 83 0520)
Chuť se stanovuje subjektivně chuťovým smyslem. Chuť se vyjadřuje popisem, příchuť se klasifikuje odhadem podle šestimístné stupnice, viz popis níže. U pitných vod se chuť stanovuje smyslovou zkouškou co nejdříve po odběru při teplotě 20 až 23 °C. Aby se vyloučily subjektivní chyby, je třeba, aby se stanovení chuti zúčastnilo několik osob. Stupnice a slovní vyjádření intenzity chuti je uvedeno níže:
- 0 žádná intenzita
- 1 sotva znatelná intenzita na jazyce po vyprázdnění úst
- 2 znatelná intenzita bez doznívání po vyprázdnění úst
- 3 dobře znatelná intenzita s krátkým i dlouhým dozníváním po vyprázdnění úst
- 4 silná intenzita v celé ústní dutině se silným a dlouhým dozníváním po
vyprázdnění úst - 5 extrémní intenzita v celé ústní dutině s velmi silným až bolestivým vjemem,
který okamžitě otupí schopnost receptorů
• Přístroje a pomůcky
- kádinka
• Vzorkování
Vzorky se nekonzervují a stanovení se určuje ihned po odběru.
• Postup
Do čistých 50ml kádinek se připraví vzorek vody vytemperovaný na 20 až 23 °C a vyhodnotí se chuťový vjem. Hodnotí se čtyři hlavní druhy chuti (slaná, sladká, hořká, kyselá). Kromě toho může mít voda různou příchuť (mýdelná, louhovitá, kovová, svíravá, mdlá, železitá, zatuchlá, zemitá apod.). Intenzita příchutě se vyjádří podle stupnice uvedené výše.