Legionářská nemoc je závažná forma pneumonie, která nese vysokou frekvenci mortality dosahující 10 až 15 % u jinak zdravých jedinců. Mezi symptomy patří chřipkovité onemocnění následované suchým kašlem, které často progreduje do pneumonie. Přibližně 30 % nakažených pacientů může také mít průjem a zvracení a zhruba 50 % může vykazovat známky duševní zmatenosti. Inkubační doba má běžně rozsah 2 – 10 dní, přičemž typicky nemoc po nákaze propuká během 3 – 6 dní.
Legionářská nemoc se může vyskytovat jako vzplanutí dvou nebo více onemocnění s následnou časově a prostorově omezenou nákazou jednotlivých případů, jako série nezávislých případů v oblasti, kde je vysoce endemickou, nebo jako sporadické případy bez zřetelného časového nebo zeměpisného seskupení. Vzplanutí opakovaně vznikají v budovách typu hotelů a nemocnic.
Způsoby přenosu Legionářské nemoci
Legionářská nemoc se obvykle získá cestou respiračního traktu, kdy vdechovaný vzduch obsahuje bakterie Legionelly ve formě aerosolu. Aerosol je tvořen drobnými kapénkami, které mohou vzniknout rozstřikováním vody, jejím probubláváním vzduchem nebo dopadáním vody na tvrdé povrchy. Čím jsou kapénky menší, tím jsou nebezpečnější. Kapénky s průměrem méně než 5μ se snadněji dostanou do dolních dýchacích cest. Nikdy nebyl prokázán přenos z člověka na člověka.
Možné zdroje infekce Legionellou při cestování
Následují vyjmenované možné zdroje legionářské nemoci spojené s cestováním:
- Vodní systémy s horkou a studenou vodou
- Chladicí věže a odpařovací kondenzátory
- Lázeňské bazény, přírodní koupaliště, termální prameny
- Fontány resp. ostřikovače
- Zvlhčovače prostor pro uchování potravin
- Pomůcky pro respirační léčbu
Známé rizikové faktory nákazy legionářskou nemocí
Známé rizikové faktory nákazy legionářskou nemocí zahrnují vyšší věkovou skupinu (> 50 let), mužské pohlaví, přítomnost jiné chronické choroby bez vztahu nebo se vztahem k deficitu imunity a silné kuřáctví. Veřejná zdravotní rizika spojená s legionářskou nemocí a cestováním mají hlavně vztah ke zvláštnímu rysu poskytování dočasného ubytování lidem za okolností, které se mohou od jejich normálního života lišit. Starší lidé jsou k legionelové infekci vnímavější, během svých cest mohou mít změněný životní styl a být vystavení Legionelle z infikovaných zdrojů, jako jsou klimatizační systémy nebo kontaminované vodovodní systémy, proti kterým mají nižší odolnost než mladší dospělí.
Diagnostika a léčení některých z nich mohou být zhoršené, protože vyhledají zdravotnickou pomoc až po návratu do vlastní země. Přestože bylo popsáno 42 odlišných druhů Legionelly, ne všechny jsou spojovány s onemocněním člověka. Nejčastěji zjištěný druh u diagnostikovaných případů je Legionella pneumophila.
Související články: