Legionářská nemoc byla poprvé rozeznána v roce 1976. Mezinárodní spolupráce na evropské úrovni začala v roce 1986, když byla poprvé vytvořena Evropská pracovní skupina pro infekce Legionellou (EWGLI) a když rok poté byl zaveden dohled nad infekcemi spojenými s cestováním. Ochrana cestovatelů proti legionářské nemoci spojené s cestováním často zahrnuje mezinárodní činnost. Proto je důležité, aby účastnické země sdílely společné cíle minimalizace rizika infekce ze známých zdrojů v životním prostředí pro všechny své občany.
Tyto Evropské směrnice si kladou za úkol poskytnout soustavu obecných postupů, které by měly dodržovat všechny Evropské země zapojené do ochrany svých občanů proti legionářské nemoci. Byly v této době vytvořeny jako odpověď na revidované postupy při hlášení a reagování na případy legionářské nemoci spojené s cestováním uvnitř evropských členských států, a jako odraz změn formálního stavu systému dohledu uvnitř Evropské unie. Podávají také technické rady profesionálním skupinám, kterých se týká kontrola a prevence Legionelly ve vodovodních systémech.
Je známo, že v některých zemích případy spojené s cestováním představují až padesát procent národních hlášení. Díky široké publicitě médií je veřejnost rozsáhle informována o legionářské nemoci a rizicích spojených s turistickým ubytováním. Poskytnout osobám dostatečnou ochranu proti těmto rizikům vyžaduje odpovídající činnost národních vlád a úředníků národních zdravotních systémů. Protiopatření podniknutá jako reakce na zjištění mnohočetného výskytu velmi často zahrnovala rychlý odsun hostů z ubytovacích zařízení, což předešlo dalším případům, a dále mezinárodní vyšetřování, které mělo odhadnout celý rozsah infekce u osob vystavených zdroji infekce.
Související články: